Láska zhrzená-Záviš

Láska zhrzená Zamiloval se pán s rukou v sádře Do paní co na chleba se nadře Do paní co denně smývá černé nádobí Tučná výplata ji nezdobí Zamiloval se pán s bílou sádrou Do paní co denně krouží s hadrou Do paní co ráno vstává denně před šestou Chtěl ji učinit svou nevěstou Vzal si týden dovolenou klekl před ní na kolenou Paní ho však hadrem flákla až mu svíčka z nosu cákla Neotřesen nepříjemnou kůrou Nevzdával to onen pán s frakturou Počkal si až se mu rypák opět zahojí Denně skuhral ve svém pokoji Osmého dne vrzly dveře branky Otevřené ředitelem banky Známé banky generální byl to ředitel Pán který na ruce sádru měl Upravil si černou bradku dal té paní návrh k sňatku Paní ho však hrncem vzala a žufánkem pecku dala Neotřesen nepříjemnou kůrou Nevzdával to onen pán s frakturou Počkal si až se mu všechny rány zahojí Denně skučel ve svém pokoji Mezitím mu sundali i sádru A on v novém od Diora kvádru Spěchal za svou modlou do smradlavé kuchyně Kde makala jeho bachyně Jakmile jej uviděla kudla vzduchem zasvištěla Dvě hodiny po tom střetu dochroptěl pak v lazaretu Zamiloval se pán s rukou v sádře Do paní co na chleba se nadře Do paní co nyní bručí v temném vězení A vyčkává na odvšivení