Kolej Albertov-Petr Spálený

K těm nízkým domkům V prázdninovém čase Jen zaběhnutá kočka zatoulá se A z temných oken nezní ani tón Jenom prach si tiše sedá do záclon Ze zavřených skript a knížek spících Já vyčtu chybějící definici že láska pálí jako žhavý kov Kdo to zná líp nežli kolej Albertov V to jiném světě snů a něžných vizí Jež suplovaly nám přízeň televizí Je úkryt v kterém do všech příštích dní Pár tvých rozcuchaných veršů stále zní Okamžiky mizí do nenávratna Tal nezlobte se prosím paní vrátná Že láska pálí jako žhavý kov Kdo to zná líp nežli kolej Albertov Tolikrát v prudkém dešti Jsem tam stál také já Znám román nad romány Plný světa tíhy Tenkou tužkou do návštěvní knihy Ten román schází ve všech knihovnách A ožívá jen v našich vzpomínkách Hodiny proč chvíli nepočkáte Čas návštěv končí někdy o deváté A že láska pálí jako žhavý kov Kdo to zná líp nežli kolej Albertov Kdo to zná líp nežli kolej Albertov