Muzi s padaky (a detskym sborem)-Daniel Landa

Muži s padáky Letadlo stoupá nad mraky, v něm čtyři muži s padáky. Tváře se černají barvivem, kapsy jsou narvaný střelivem. V překrásný noci se vznášej tmou, ale jen tři padáky se otevřou. K zemi se řítí jeden z nich. Skok poslední z posledních. Vešla smrtka dál bez pozvání s kosou ve vaku. Rána o zem změní k nepoznáni - nevýhoda padáku. Není čas na slzy jde se dál. Strážnej v budce usínal. Ještě že tak! Aspoň měl to hned. Ledvinu rozpůlil bajonet. Když potom měsíc ozářil stín. Vylezl střelec z ostružin. Natáhnul, zamířil, vypálil. A úplně přesně strefil cíl. Zase smrt se do jídelny vkrádá, hladová velice. Malá, drzá kulka ráda záda - nevýhoda měsíce. Ti dva, co zbyli, plíží se v před. Z dálky je oslovil kulomet. Hlasitě štěká jak zuřivej pes, už nebude zítra, už bylo jen dnes. Letadlo stoupá nad mraky, v něm deset mužů s padáky. Ale co bych vám o tom povídal, každej ví dobře, jak to bude dál! A tak smrtka dál kosou mává, to se nemění. Pořád bude mrška trochu hravá - nevýhoda válčení.